Prach trošku jinak

[staM]

Jak tak koukám jsme už docela daleko od tématu.

[staM]

Tak zpátky k tomu mazání střel.
Namazat se dá v podstatě čímkliv.Tuky na střely se dají koupit,většinou jsou dost drahé.Co vím kupovaná mazadla pro černý prach moc lidí u nás nepoužívá.Většinou používají vazelíny.Přírodní tuky ve směsi s včelím voskem případně parafínem v různém poměru.
Z přírodních tuků je to hlavně hovězí lůj.Málokdo poměr prozradí.Např.střely pro Wanzel se mazaly máčením v teplé směsi skopového loje a včelího vosku v poměru 7:1.Wanzel byla transformovaná předovka Lorenz na náboje s okrajovým zápalem.

Směs jsem zkoušel na maxibal a nic moc.Po pár ranách bylo nabíjení dost tuhé.
Tato směs je podobná svojí tuhostí mazivu BLACK POWDER GOLD.

[douda]

Svaz ale kasle nejen na strelce neolympijskych disciplin, ale i na ty z olympijskych disciplin. Svaz zajimaji pouze medialne vyuzitelni reprezentanti, protoze ti jako jedini jim prinesou penize. Tyto penize se pak daji utratit do dodanatelskych firem vlastnich pribuznych.

Ja ti to moje mazadlo klidne prozradim: je to vysokoteplotni vazelina, ktera se jeden cas pouzivala na panty dveri na kalicich pecich. Ta vazelina je bila, pomerne ridka a voni trochu po citronu. Nevim ale ani jak se jmenuje. Ja ji dostal od kamarada cely kyblicek od horcice (kdyz likvidovali sklad).

[Fandaks]

Je pravda, že mazadlo je pro střelbu z předovek důležitá věc. Jeho podíl na snadném nebo nesnadném nabíjení je jistě velká. Ale velký podíl na snadnosti nabíjení má také kvalita a druh černého prachu. Přestože se složení černého prachu nijak podstatně nezměnilo za posledních 150 let, drobné rozdíly ve složení existují. Zásadní rozdíly ale jsou v použití dřeva pro výrobu dřevěného uhlí. To je asi jeden z hlavních důvodů proč jeden druh prachu nezanechává skoro žádné tvrdé zbytky po výstřelu a jiný prach má těchto spálených usazenin mnohem víc.

Jak jsem se dočetl, tak všechny dobré vlastnosti prý byly obsaženy v anglickém černém prachu Curtis a Harvey - Diamond Grain, do roku 1900 dováženým do USA. Základem tohoto prachu bylo dřevěné uhlí z vrbového dřeva. Tenhle prach si všichni pochvalovali a snažili se sním šetřit.

Jiný druh černého prachu který nevytvářel tvrdé usazeniny byl "NASSBRAND PULVER". Je to, či spíše byla specialita černého prachu z rakouska. Nass = vlhký, brand = oheň. Tento prach měl vyšší obsah síry a zanechával hygroskopické zbytky, které se pro svou mazlavost daly rychle a dobře vytřít, což mělo velký význam na honech a u terčové střelby. Prach měl o něco menší výkon. Po zavedení zadovek se přestal vyrábět a jeho název se přenesl na hnědý střelný prach s progresivním hořením. V USA byl znám pod jménem "moistburning" - vlhce hořící.

Dobrý černý prach musí být tvrdý a nesmí se mezi prsty rozemnout. Zapálíme-li nepatrné množství tohoto prachu na bílém papíře, zůstane papír neporušený a zbude po něm trochu popela. Špatný, nekvalitní prach po sobě zanechá žlutohnědé skvrny a místy propálí i papír.

Dnes se rozlišují různé druhy černého prachu. Nastoupil činitel velikosti zrn prachu, okrouhlé polírování (leštění) granulátu, úprava grafitem atd.
Pro zrnění platí zásada: drobná zrna vyvíjejí rychleji velký tlak, protože mají větší povrch, než zrna hrubá. Tak např."rychlý" prach pro pistole-předovky CH-1, má v 1gramu až 15000 zrnek. Prach CH-2 určený pro pušky má v gramu max. 4000 zrn. Také rozhoduje struktura povrchu. Zrna s hladkým povrchem (zaoblené hrany), se sesouvají při nabíjení těsněji dohromady. Nasypané množství (spíše tloušťka vrstvy) by při každém výstřelu mělo být stejné, protože i velikost a počet dutinek v náloži má vliv na proces zapálení. Kromě toho politura (hlazení) zamezuje aby se zrnka mezi sebou nadměrně třela. Tím se mírní nebezpečí elektrostatického nabití prachu, které by mohlo skončit vznícením prachové nálože. Ošetření grafitem slouží stejnému účelu - a potlačuje přijímání vlhkosti ze vzduchu.
Černý prach nemá rád světlo a normální vlhkost vzduchu. Nebezpečné jsou vysoké teploty, otěr, údery a tlak. Zejména se nedoporučuje potřásání nádobou za účelem zjištění množství prachu. O nebezpečí přímého ohně snad ani není nutné mluvit!

[staM]

Tvrdý zbytky můžou být taky způsobený nedokonalým rozemletím a zhomogenizováním jednotlivých složek prachu.Nechci nijak hanět Vesuvit,ale u něj je docela běžná věc že zanechává v hlavni hnědočervené kuličky.Dají se někdy vidět na ústí hlavně.Dokonce jsem měl Vesuvit kde byly jasně patrné kousky uhlí.Pokud si dobře pamatuju Vesuvit balený v krabicích 2.5kg (cca1992) kuličky nezanechával a po uhlí taky ani stopy.U prachů CH jsem za čtyři roky používání nezaznamenal ani jedno.
Myslím že k výrobě uhlí se používaly dokonce stonky z konopí.

[Peggy]

Ty stonky z konopí bych osobně viděl spíš na oblast legend a mýtů

[SW_FOX]

slyšel jsem právě o tom konopí a o osice..... ale pěstovat konopí a tvářit se že to mám na výrobu černého prachu, to by mi asi nevěřili

[Peggy]

Čistě historicky - jde o to, že konopí bylo díky obrovské spotřebě lodních lan nedostatkový materiál. Vycházely dokonce výnosy na podporu pěstování a zpracování konopí, zejména v zemích, které neměly přístup ke koloniálním materiálům (manilské konopí). Běda tomu, kdo by znehodnotil tuto vzácnou surovinu jinak!

Dřeva, zejména měkčí bych připustil obecně.

Kdysi třeba na stránkách "Elephant black powder" měli virtuální prohlídku výroby a uváděli tam u používaná dřeva. Výrobna byla někde ve střední nebo jižní Americe a používali dost exotické věci. Chtěl jsem na ně hodit link, ale zjistil jsem, že na jejich doméně sídlí Schuetzen black powder a už tam příslušné části stránek nejsou.

[SW_FOX]

asi máš pravdu, ale vážně jsem to někde zaslechl.....

[douda]

Pracharna v Aubone (svycarsky prach) ma vlastni sklady tvrdeho dreva primo s popisky (misto a rok), ze kdy to drevo je. Sami si pali drevene uhli a dal ho pak zpracovavaji. Svagr (zije v Zeneve) tam kdysi na muj popud byl a poslal mi fotoreportaz.
Kuriozitou je, ze tam prisel v dobe svaciny a bez problemu a kontatu s kymkoli dosel az ke kamenemu mlynu na uhli a misicim kotlum a tridicim situm. Jediny, s kym se behem sve exkurze setkal, byl pratelsky bernardyn, ktery pry mel strelny prach i v kozichu (spis to bylo jen to uhli).

[Peggy]

BTW asi před týdnem běžela na lokální /Pardubické/ televizi reportáž z Explosie (Synthesie) a byla tam hezky vidět výroba č. prachu taky, koloběhy, prosívačky, jak píšeš. Chtěl jsem si to natočit, ale nějak jsem to nakonec prokaučoval. Tuším, že mluvili o topolovém dříví, ale nejsem si jistý. jinak ze svého někdejšího působení v Synthesii tam mám stále ještě pár známých a nebyl by problém se asi doptat

[Peggy]

Tak mi to nedalo, a podíval jsem se, co píše o dřevě na černý prach v "bibli výbušninářů" Urbanski. Velmi zkracuji.

Na vlastnosti prachu prachu má velký vliv uhlí, protože má nejproměnlivější vlastnosti.

Kromě druhu dřeva má velký vliv teplota, při které je dřevo zuhelňováno - obecně platí, že čím je teplota nižší, tím je prach lépe zápalný. Dobře kontrolované teploty nelze dosáhnout v milíři, je nutná retorta.
Uhlí se podle stupně zuhelnatění dělí na červené, hnědé a černé, přičemž nejsnadněji zápalné je červené.

Ze stejného důvodu je nejvhodnější měkké pórovité dřevo, které vytváří snadno zápalné uhlí. Nejvhodnější je olše, topol, vrba, krušina a líska. A pozor - zmiňují, že v zemích s dostatkem konopí se používají konopné lodyhy

Vliv dřeva na výkony prachu studovali Urbanski a Tesiorowski (1931) a Blackwood a Bowden (1952)

[SW_FOX]

jo s tou osikou jsem se spletl, byla to olše

[Peggy]

Tak jsem tu kapitolu o černém prachu hodil na scaner, kdo má zájem, může si ji stáhnout zde:

http://megaupload.cz/6tr2UX8AAAEAADZuHAQAAAAX/cerny_prach_urbanski.pdf.html

Je to PDF a má to přes 5MB

Pozor, platnost odkazu je časově omezená!

[staM]

Tak jsem s tím konopím nekecal.
Možná by stálo za to zkusit udělat testík se spálením nepatrnýho ale přesně odměřenýho množství jednotlivých druhů prachu na tom papíru jak píše Fandaks.Případně zdokumentovat a dát sem pro posouzení.

[SW_FOX]

Jelikož mám doma jen asi dvě kila vesuvitu, tak s testíkem vám nepomůžu.

[Netopyr]

Ještě bych doporučil jednu knihu : C. Kraus - Prachy a jiné výbušniny. Nepotkal jsem podrobnější popis výroby a vlastností černého prachu.

[Fandaks]

Na sousedním fóru píše Fifo o černém prachu cituji:

"Ja na sutazi prave strielam velkozrnny prach z delaborovanych starych delostreleckych granatov a praveze na ucinnosti sa nic nezmenilo. Tym, ze je hrubozrnny, sprava sa ako Sweizz, ma pomalsie horenie a tym padom,maksi vystrel. Gramaz som nemenil davam ho tolko ako Vesuvitu.
Strielam 18g. ogival na 2,2g prachu z pusky.
Vraj to su naboje zo starych municakov. Cely projektil je naplneny ciernym prachom, ale pouzivam to len na sutaze.
vid.foto
1. delostrelecky prach vs. Vesuvit
2. delostrelecky prach
Inak mosadzna nasypka na prachovnici, v ktorej mam ten delostrelecky prach, vobec neoxiduje naproti tej, kde mam Vesuvit, ta je uplne zoxidovana, asi je tam nieco agresivnejsie. Dokonca ten delostrelecky prach nezanasa hlaven, Vesuvit sa napecie na steny".

Ta poslední věta je zajímavá a potvrzuje fakt, že se dá černý prach vyrobit v různém stylu a kvalitě. Já mám asi 20 dkg černého prachu také z děl. granátu, údajně z roku 1866. Ještě jsem ho nezkoušel, snad ho prubnu někdy v květnu až bude lepší počasí.

[Peggy]

BTW není jen jeden Vesuvit (LC), a ten "dělostřelecký" prach může být klidně Vesuvit taky (tím netvrdím, že je).

[SW_FOX]

To by mě zajímalo kde bere ten starý dělostřelecký prach, určitě mu neprodávají v místním kasinu lampasáci pod rukou granáty z dob marie terezie.....